Srozumitelně a citlivě: komunikace s pacienty s různým vzděláním

 47 min.  |   17. 10. 2025  |   Ján Praško, Marie Ocisková, Lucie Hartmannová, David Pánek
Souhrn:

Efektivní komunikace mezi lékařem a pacientem významně ovlivňuje kvalitu péče, míru spolupráce i výsledky léčby. Tento článek se zabývá možnostmi přizpůsobení komunikace úrovni vzdělání pacienta, jeho zdravotní gramotnosti a emočním potřebám. Na základě odborné literatury a dlouholetých klinických zkušeností popisujeme konkrétní principy – od zjednodušení jazyka a strukturované edukace přes emoční validaci až po techniky, jak vést dialog o těžkých tématech. Klademe důraz na podporu autonomie pacienta a respekt k jeho hodnotám, které jsou univerzální součástí léčby. Text obsahuje modelové rozhovory a jednoduché návody využitelné v každodenní praxi.

Klíčová slova

komunikace - zdravotní gramotnost - emoční potřeby pacienta - edukace - rozhodování - terapeutický vztah - partnerský přístup


Odborný obsah stránek je přístupný pouze přihlášeným uživatelům. Pokud ještě nemáte vytvořen účet, je třeba se nejprve registrovat.


Ján Praško, Marie Ocisková, Lucie Hartmannová, David Pánek

Po promoci roku 1982 na lékařské fakultě UK v Praze pracoval až do roku 1987 jako sekundární lékař na psychiatrickém oddělení NsP Ostrov. V roce 1987 nastoupil jako klinický psychiatr a samostatný vědecký pracovník do tehdejšího Výzkumného ústavu psychiatrického v Praze (současné Psychiatrické centrum Praha). Po roce působení se stal vedoucím lékařem oddělení neurotických poruch. Od roku 1994 vyučuje na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Pracuje ve výborech České společnosti pro biologickou psychiatrii (od 1993), České společnosti pro kognitivně behaviorální terapii (od 1994, v roce 1999 byl zvolen prezidentem společnosti a od té doby působí jako český reprezentant v Evropské asociaci pro behaviorální a kognitivní terapii), České neuropsychofarmakologické společnosti (od 2001) a Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (od 2001).

Výzkumné činnosti se věnuje od roku 1985, kdy začal studovat cirkadiánní rytmy a léčbu pomocí jasného intenzivního světla u afektivních poruch. Dále se věnuje výzkumu etiologie a léčby deliria tremens (1987–1990), socioterapii a farmakoterapii u depresivních poruch (1991–1995), fototerapii u velkých depresivních poruch (1992–1993) a farmakoterapii a psychoterapii v léčbě sociální fobie z pohledu dvouletého katamnestického sledování (1996–2000).

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.