Nemoci střev škodí plicím – a naopak

Trávicí ústrojí a plíce – na první pohled zcela odlišné orgány. Přesto může onemocnění jednoho přímo ovlivnit kondici druhého. Nejznámějším příkladem je refluxní choroba, při níž se kyselý obsah žaludku vrací zpět do jícnu. Nejenže leptá sliznici, ale zároveň jej člověk mikroskopicky vdechuje. V dýchacích cestách pak dráždí ke kašli a může plíce i trvale poškodit. O propojení nemocí trávicího traktu s plícemi budou odborníci hovořit na XXXIII. moravskoslezských pneumologických dnech, které se uskuteční tento pátek a sobotu. 

„Plíce a žaludek spolu sousedí – odděluje je bránice, která dělí hrudní a břišní dutinu. Onemocnění jednoho orgánu obvykle dráždí orgán druhý. Nejčastější kombinací je reflux jícnu, jenž má v populaci odhadem až 20 % lidí a který může způsobit chronický chrapot, kašel či astma. Naopak plicní choroby jako právě astma nebo CHOPN mohou vyvolat zažívací potíže. Často kvůli lékům, které pacienti dlouhodobě užívají,“ vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

S rozvojem rizikových faktorů, jako je obezita, výskyt refluxu v české populaci podle lékařů roste. „Zatímco ke kontrole nežádoucích účinků refluxu v jícnu máme v dnešní době velice účinné léky, jejich vliv na mimojícnové projevy refluxu není tak dobrý,“ vysvětluje prof. Urban.

Plicní lékaři by tak měli dle svého předsedy myslet na to, že za suchým kašlem nemusí být astma, ale právě nemoc trávicího traktu. „Nemělo by se stávat, že se léčí potíže, které jsou pouze projevem jiné nemoci,“ pokračuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Gastroenterologové ale upozorňují na to, že důkladnou diagnostiku refluxu nelze z kapacitních důvodů provést každému. První závěry by tak podle nich měl provést praktický lékař, například když si pacient stěžuje na pálení žáhy, což je jeden z typických příznaků nemoci. „To lze ošetřit dostupnými léky. My bychom měli řešit spíše komplikovanější případy,“ říká prof. Urban.

S dušnými pacienty se budou pneumologové v ordinacích potkávat čím dál častěji. „Zejména kvůli rostoucímu počtu lidí s vyšší tělesnou váhou. Obezita výrazně zhoršuje dýchání – tuk v oblasti břicha tlačí na bránici a omezuje pohyb plic, zvyšuje se riziko spánkové apnoe a nadměrná hmotnost podporuje i vznik refluxu, který pak vyvolává kašel, sípání a může dále zhoršovat dýchání.“

Podle doc. Koblížka není refluxní choroba jediným onemocněním trávícího traktu, které může poškodit plíce. Problém mohou mít například lidé s častým zvracením – při vdechnutí žaludečního obsahu může vzniknout chemický zápal plic. Vdechování menšího i většího množství obsahu žaludku může také podle lékaře vést k trvalému poškození průdušek.