Klíčem k longevity je dobré trávení

Podle českých gastroenterologovů je prevence a péče o trávicí soustavu jednou z významných cest vedoucích ke kvalitnímu stáří. O pokrocích v medicíně včetně novinek v endoskopii, biologické léčbě a prevenci nádorů trávicího traktu diskutovaly stovky specialistů na 8. výročním kongresu České gastroenterologické společnosti (ČGS), kde zároveň oslavily 80 let oboru.

„Trávení hraje klíčovou roli mezi faktory ovlivňujícími zdraví a dlouhověkost.“. Trávicí trakt je místem, kudy do těla vstupuje nejvíc cizorodých látek, a měli bychom proto přemýšlet o tom, co do sebe dostáváme. Biliony bakterií ve střevě ovlivňují metabolismus, produkci vitamínů i ochranných látek. Ve střevní sliznici sídlí také významná část imunitních buněk zodpovědných za produkci ochranných protilátek. Zdravé střevo tak brání infekcím a snižuje riziko chronických zánětů, které zkracují život. Víme, že správně vyvážený mikrobiom prodlužuje život. Naopak jeho narušení je spojeno s řadou nemocí, obezitou, cukrovkou, s poruchami mozku a nervů či s depresí. Zdravý trávicí trakt je jedním z pilířů celkového zdraví,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., přednosta 2. interní gastroenterologické kliniky FN Hradec Králové a předseda České gastroenterologické společnosti.

Podle primáře Gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice doc. MUDr. Martina Bortlíka, Ph.D., škodí každý extrém. „Stále se objevují nové mýty o tom, že bychom neměli jíst tamto, a naopak měli jíst toto – většinou je to nesmysl. Člověk je všežravec a měl by jíst vše, ale střídmě a vyváženě. Pro většinu lidí v našich zeměpisných šířkách je optimální středomořská strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, bílkoviny a vlákninu, která je přirozenou potravou střevní mikrobioty,“ vysvětluje doc. Bortlík s tím, že stále platí: selský rozum a všeho s mírou.

Mikrobiom ale nebude jediným tématem, které budou gastroenterologové na jubilejním kongresu řešit. „V našem oboru se objevuje řada novinek, které zásadně mění péči o pacienty. Například pilotní metody včasné detekce rakoviny slinivky břišní pomocí krevních testů, které dokážou nemoc odhalit v raném stadiu. Rychle se rozvíjející umělá inteligence. Nová generace biologických léků pro pacienty s idiopatickými střevními záněty. Pokroky v endoskopii, umožňující endoskopicky odstraňovat i složitější nádory nebo nemocnou tkáň například u akutního zánětu slinivky břišní, což dříve vyžadovalo klasickou operaci,“ vyjmenovává některé z témat doc. Tachecí.

Před experty na trávicí soustavu ale stále leží řada obtížných úkolů. „Musíme zajistit, aby se náročné zákroky na trávicím traktu prováděly v centrech, která jsou úzce specializovaná. V některých regionech však zatím úplně chybí. Naším cílem je, aby v České republice fungovalo jedno centrum na každých 300 000 obyvatel,“ upozorňuje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

Jak připomíná doc. Tachecí, česká gastroenterologie má bohatou historii a zároveň patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející obory současné medicíny. „Kongres ukázal, kam jsme se posunuli v kvalitě, dostupnosti a využití nových technologií a možnostech cílené a inovativní léčby,“ dodává doc. Tachecí.

Zajímavosti:

• Tenké střevo měří u dospělého člověka okolo 6 metrů a společně s tlustým střevem tvoří orgán s plochou zhruba 200–300 m² – tedy přibližně jako tenisový kurt.
• Ve střevě žije kolem 100 bilionů bakterií o celkové hmotnosti přibližně jednoho až dvou kilogramů. Tyto mikroorganismy dohromady obsahují stokrát více genů než lidská DNA a ovlivňují prakticky každý orgán v těle. I proto se dnes o střevě mluví nejen jako o „druhém mozku“, ale také jako o řídicím centru imunity a metabolismu.
• Střevo je továrna na hormony štěstí, vzniká v něm až 90 % serotoninu – látky ovlivňující náladu, spánek i chuť k jídlu.
• Mozek a střevo jsou v těsném spojení pomocí bloudivého nervu a dalších signálních drah v rámci tzv. osy mozek-střevo. Informace tak proudí obousměrně – střevo může ovlivnit psychiku a psychika zase trávení.
• Mikrobiom je jedinečný jako otisk prstu. Každý člověk má unikátní složení střevních bakterií, které se mění podle věku, stravy, prostředí i užívání léků.
• Zdravý střevní mikrobiom se začíná vytvářet hned po narození. Velkou roli hraje způsob porodu – děti narozené přirozeně získávají jiné bakterie než děti po císařském řezu.
• Mateřské mléko jako první „probiotikum“: Kojení zásadně podporuje růst prospěšných bakterií a pomáhá nastavit imunitní systém dítěte.
• První roky jsou klíčové: To, jaký mikrobiom si dítě vybuduje do tří let věku, ovlivňuje jeho náchylnost k alergiím, obezitě, autoimunitním nemocem i psychickým potížím v dospělosti.
• Strava a prostředí formují budoucnost: V dětství má velký vliv pestrost jídelníčku, omezení zbytečných antibiotik a kontakt s běžným prostředím (příroda, zvířata). Tyto faktory spoluurčují, jestli bude mít člověk i v dospělosti trávení a imunitu v rovnováze.
• Co může škodit? Nadměrná sterilita – časté používání dezinfekcí, agresivních čisticích prostředků nebo přehnaná snaha „udržet dítě v dokonale čistém prostředí“ – může paradoxně oslabit imunitní systém. Rodiče tak dítě ochudí o kontakt s běžnými bakteriemi, které jsou důležité pro vývoj rovnováhy mikrobiomu.

8. výroční kongres České gastroenterologické společnosti – oslava 80 let odbornosti a spolupráce

doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., přednosta II. interní gastroenterologické kliniky FN Hradec Králové a předseda České gastroenterologické společnosti 

Rok 2025 je pro českou gastroenterologii výjimečný. Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP slaví 80 let od svého založení. Během osmi dekád se obor proměnil z malé interní specializace v plnohodnotnou a vysoce technologickou disciplínu, která dnes určuje standardy diagnostiky i léčby onemocnění trávicího traktu ve spolupráci s mnoha dalšími specializacemi.

Výročí je nejen příležitost k bilancování, ale i k pohledu dopředu. Česká gastroenterologie má špičková endoskopická centra a silné osobnosti, ale i pevnou síť stabilních ambulantních pracovišť s obětavými praktickými gastroenterology. Opakovaně dokazujeme, že kvalita péče a dostupnost se mohou doplňovat, ne vylučovat.

Společnost si výročí připomíná nejen slavnostní částí kongresu a filmem o historii oboru, ale především tím, že ukazuje výsledky konkrétní práce: funkční síť center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopie, nové standardy kvality a prosazování datové digitalizace a umělé inteligence do běžné praxe.

Hlavní odborná témata kongresu:

• Endoskopie a intervenční techniky – pokroky v terapeutické i pankreatobiliární endoskopii, kazuistiky a videomaraton z center.
• Idiopatické střevní záněty a biologická léčba – nová generace cílených molekul a individualizovaný přístup k pacientům.
• Pankreatologie a onkologie GIT – projekty časného záchytu karcinomu pankreatu (HEPACAS, SCREPAN, LIPIDICA) a jejich vývoj v posledních letech.
• Nové metody diagnostiky jaterních onemocnění a léčby steatózy jater.
• Funkční a motilitní poruchy GIT – aktuální přístupy k refluxní chorobě, dyspepsii a syndromu dráždivého tračníku.
• Telemedicína a umělá inteligence – automatické popisy nálezů, standardizace dat a využití AI v klinické rozhodovací praxi.
• Celiakie a malabsorpční syndromy – moderní pohled na diagnostiku a terapii.
• Vzdělávání a Sekce mladých gastroenterologů – tréninkové kurzy, hands-on workshopy a soutěžní blok mladých odborníků.

Priority a budoucnost oboru

Hlavní prioritou České gastroenterologické společnosti je udržet rovnováhu mezi kvalitou a dostupností péče a rozvíjet síť center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopie. Centralizace vysoce specializované péče není revoluce, ale evoluce. „Naším cílem je zajistit kvalitní a dostupnou péči pro všechny pacienty,“ říká prof. Přemysl Falt, Ph.D., předseda Endoskopické sekce ČGS. „V některých regionech specializovaná centra sice ještě chybí, ale díky spolupráci s ministerstvem a pojišťovnami hledáme řešení, jak dostupnost zajistit,“ dodává prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky FN Olomouc. Mezi další priority oboru patří systematické prosazování digitalizace a standardizace dat. „Digitalizace není jen módní pojem – znamená přesnější diagnostiku, lepší rozhodování a sdílení dat mezi centry,“ doplňuje doc. Tomáš Hucl, Ph.D., přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Společnost zároveň intenzivně podporuje mladou generaci lékařů, mezinárodní spolupráci a rozvoj projektů časného záchytu nádorů. „Cílem je, aby česká gastroenterologie byla i v budoucnu synonymem pro odbornost, inovaci a spolupráci, a zároveň si zachovala lidský přístup k pacientům. To považuji za jednu z největších hodnot naší společnosti,“ uzavírá doc. Ilja Tachecí.